Jako kdyby v Česku hřálo Slunce každý rok o 2 dny déle

Tolik tepla u nás vyrobíme spalováním. Nikdo zatím neví, zda to je nebo není ta poslední kapka, kterou pohár přeteče

I malá nerovnováha vnesená do systému může mít dalekosáhlé důsledky. Obdobně jako když řidič špatně otočí volantem, tak vyjede ze silnice.
Vliv nepatrné nerovnováhy hezky popisuje „recept na štěstí pana Micawbera“ z Dickensova Davida Copperfielda: "Annual income twenty pounds, annual expenditure nineteen [pounds] nineteen [shillings] and six [pence], result happiness. Annual income twenty pounds, annual expenditure twenty pounds ought and six, result misery." ("Roční příjem dvacet liber, roční výdaje devatenáct liber, devatenáct šilinků a šest pencí, výsledkem je štěstí. Roční příjem dvacet liber, roční výdaje dvacet liber a šest pencí, výsledkem je bída“).

Klima je složité, proměnných jsou stovky, existuje mnoho zpětných vazeb. I kdyby odborníci zvládli změny klimatu namodelovat a předpovídat, tak se skutečnost nedozvíme. Prezentaci výsledků by ovlivnil lobbing zájmových skupin i geopolitika. Co kdyby se povedla jenom elektromobilita a cena ropy by trvale podstatně klesla? Hospodářské potíže nebo bankrot států vyvážejících ropu by ovlivnily svět více než změna klimatu. Konkurenti „západních států“ naopak rádi vidí, že se plýtvá zdroji na „snížení uhlíkové stopy“ a tím se zhoršuje konkurenceschopnost těchto států.

Ledovce v Evropě určitě neroztály vlivem ohňů pralidí, takže „lidský vliv“ na klima je jen jeden z mnoha. Nikdo ale zatím neví, zda dnešní člověk je nebo není ta poslední kapka, kterou pohár přeteče.

Ten, kdo má zájem podívat se na čísla, může pokračovat ve čtení.

V České republice je 4 104 635 bytů o celkové obytné ploše 237 427 558 m2, tedy průměrně 57,84 m2. Tomu odpovídá  plocha, která se vytápí, o cca 20% větší, tedy 69,41 m2  na průměrný byt a celková HPP 284 913 070 m2. V těchto bytech bydlí 10 144 961 lidí. [1]
Vytápění se dimenzuje pro klasickou budovu na cca 35 W/m3, 15 až 20 W/m2 pro moderní izolovanou budovu, pro většinu území ČR pro vnější teplotu -12 oC:    Průměr uvažujme cca 25 W/m3. Plocha bytů v ČR je 284 913070 m2, výška patra cca 2,7m, tedy vytápěný objem všech bytů je 769 265 288 m3.
Otopná soustava je tedy dimenzována na cca 769 265 288 m3 * 25 W/m3 = 19 231 632 198 W, tedy 19 231 MW.
Průměrné měsíční teploty v topném období:  14,6 oC , 9,0 oC, 3,8 oC  0,3 oC -0,9 oC 0,2 oC 4,3 8,8 oC  14,1 oC, tedy průměrná teplota pro topné období :6,0 oC. Topení se v Praze dimenzuje na venkovní teplotu -12 oC.
Každý stupeň menšího rozdílu vnitřní a vnější teploty ušetří cca 6% nákladů na vytápění, takže oproti -12 oC se sníží o cca 18*6=48% . Průměrný výkon otopné soustavy všech bytů je tedy 0,52*19  231 MW =10 000 MW, za 24 hodin tedy 240 011 MWh a za 7 měsíců topného období 49 682 229 MWh, tedy 49 TWh. Pro zjednodušení je uvažováno se 100 % účinností spalování.
Na 1m2 vodorovné plochy dopadne u nás za rok dle ČHMÚ průměrně sluneční energie 1128 kWh[2]. Na celou ČR tedy za rok dopadne sluneční energie: 1128 kWh x 78 866 000 000 m2 = 88 960 848 000 000 kWh, tedy 88 960 848 000 MWh, tedy 88 961 TWh.
Podíl člověkem dodaného tepla na vytápění bytů v České republice k celkové energii, kterou Slunce „zásobuje“ Českou republiku: 49/88961= 0,0006044 ,tedy 0,055 %. Rok má 365,25*24 hodin, tedy 8766 hodin.
Člověkem vyprodukovaná energie na vytápění bytů tedy odpovídá „dodávce“ energie ze Slunce po dobu 0,00055*8766=4,82 hodiny.
Připočtěme k tomu teplo vyprodukované při dopravě, výrobě a spotřebě el. energie (viz blog z 20.8.2019  https://johnjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=724909 ) a dostáváme 37,92 hodiny, tedy 1,58 dne „dodávky“ energie ze Slunce navíc.
Když připočteme další teplo, které vzniká např. při výrobě cementu[3]  a dalších stavebních hmot, tak se v České republice člověkem produkované teplo přibližně rovná 2 dnům tepla každoročně dodávaného Sluncem.

[1]  https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvokc=&katalog=30734&pvo=SPCR359&z=T

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie#/media/Soubor:SolarGIS-Solar-map-Czech-Republic-cz.png

[3] Každá tuna vyrobeného cementu spotřebuje v průměru 80 kg olejového ekvivalentu a cca 105 kWh elektrické energie. Vliv výroby a spotřeby el. energie je již započten v prvním blogu „Má Gréta přece trochu pravdu z 20.8.2019. Zbývá tedy 80 kg oleje, tedy cca 90 litrů o přibližné výhřevnosti 8,9 kWh/litr, tedy 3,2 TWh. Vápna se za rok u nás vyrobí 900 000 tun. Přibližně to tedy přidá cca 0,7 TWh tepla.

http://www.betontks.cz/sites/default/files/2008-3-49_0.pdf Cementu se u nás vyrobí za rok 4 miliony tun. https://www.estav.cz/cz/6609.vyroba-cementu-v-cr-loni-vzrostla-o-2-5-pct-na-ctyri-miliony-tun