Nevím, jestli je moc košer počítat jen s tím, co dopadne na zem. Část slunečního záření se pohltí již v atmosféře, ale ten rozdíl nebude zásadní, určitě do 30 %.

Asi bych se vykašlal na plochu vytápěných domácností apod., vzal bych to přes hmotnost spáleného uhlí, ropy a uranu, to jsou hlavní zdroje energie, které se tak jako tak nakonec přemění na teplo. U elektřiny pak nemusíte řešit, jestli náhodou nepochází z FVE nebo jestli odpadní teplo náhodou nebylo použito pro vytápění apod.

Ale i kdyby to byly dva dny, v podstatě by to znamenalo zvýšení asi o půl procenta, přičemž ještě větší část je uvolněna v zimě, kdy mrzne. Naproti tomu efekt CO2 se projeví na celé planetě, tedy přispívá i když zrovna slunce svítí na druhé polokouli, nad oceánem apod.

A myslím, že mnohem více tepla dokáže člověk vygenerovat nepřímo i bez skleníkového efektu - uvažme jen vyasfaltované plochy, zastavěné plochy, pole místo lesů, velké vodní plochy apod.

Přečtěte si i blog, na nějž je odkaz. Tam je počítáno přes spálení PHM a výrobu elektřiny.

Ono i to půl procenta může nadělat velmi mnoho - viz citovaný recept na štěstí.

Máte tam i faktickou chybu - nezanedbatelná část tepla vzniklého při výrobě elektřiny se používá právě na vytápění bytů, takže jej počítáte dvakrát.

To máte pravdu. Kolik promile to nadělá vzhledem k celku?

Vypadá to na první pohled strašidelně, a to jste asi chtěl. Jenomže zapomínáte, že veškeré teplo se vrací zpět do vesmíru, většinou formou tepelného záření. Dále - docela významná část toho tepla je pouze jiná forma slunečního záření, které na zemský povrch již dopadlo - je to teplo získané spalováním dřeva, rostlinného oleje a pod. Ve finále zjistíte, že teplo vyrobené člověkem, které skutečně má vliv na zvyšování teploty atmosféry odpovídá množství tepla dodaného zemskému povrchu Sluncem za cca 3 sekundy. Zdroj blog Dany Tenzer, teď nemám čas to dohledávat, ale je to cca 14 dní staré.

Ty výpočty paní Tenzer by mě skutečně zajímaly.

Není to tak prosté, jak píšete (ani jak píši já). Myslíte si, že energie dodaná ze Slunce se vyzáří, aniž by ohřála povrch a část se jí spotřebovala např. na roztavení ledu nebo na vypaření vody? V atmosfeře se může naakumulovat podstatně více vody, když bude tepleji (viz nasycená pára, kondenzace,..). Ve velkých výškách není v atmosfeře skoro žádná vodní pára , protože je tam chladno (proto tam létají letadla). To se může změnit. A vodní pára je také skleníkový plyn. Těch závislostí a zpětných vazeb jsou stovky.